Zahajovák 18.9.2010

Vláčkem jsme se dopravily do Babic nad Svitavou. Vyrazily jsme po modré značce, ze které jsme se po chvíli odpojily. První hra byla seznamovací „Pane, pane, pojďte si hrát“. Moc jsme si ji užily a snad si i zapamatovaly některá jména nováčků.

Na další zastávce bylo úkolem každé z nás vymyslet ke své přezdívce (jménu) nějaký přívlastek, který začíná na stejné písmeno jako přezdívka. Třeba elegantní Eva, citrónová Cipísek, malá Mája, aktivní Anička, bláznivá Bubiš, hodná Hranka, šokující Šumi, kosmická Kecka a další. Poté, co jsme si svoje vylepšená jména zapamatovaly hra pokračovala. Uprostřed kolečka stála vždy jedna z nás se šátkem. Bylo vyřčeno nějaké jméno – třeba bystrozraká Bára – a úkolem té se šátkem bylo Báru šátkem praštit (spíš teda pohladit). A Bára se mohla zachránit tím, že než byla praštěna, řekla jméno někoho jiného – třeba elektrická Eliška.

Kolem poledne jsme se zastavily na obědové pauze. Další hrou byla podpisovačka. Úkolem každé z nás bylo získat podpisy do tabulky – v každém políčku byla otázka typu „Kdo byl o prázdninách u moře?“ nebo „Kdo má alespoň dva sourozence?“. Nejrychleji zaplněnou tabulku měly pochopitelně ty nejstarší a nejzkušenější Nezmarky, ale i všem nováčkům se podařilo úkol zdárně splnit.

Na jedné ze zastávek jsme potkaly vědce, který se vracel z vědecké expedice. Po cestě ho přepadli zlí kanibalové a sebrali mu jeho poznámky s novými poznatky. Samozřejmě jsme mu pomohly a neohroženě se vrhaly do území kanibalů a hledaly ztracené informace. Bohužel se někomu z nás podařilo při běhání rozkopnout vosí hnízdo a tři z nás pobodaly rozzuřené vosy. Takže jsme radši ustoupily.

To už jsme byly kousek od Bílovic. Zahrály jsme si ještě pár her jako „šlapačky“ nebo „červa v jablku“ a odkráčely na nádraží. Vlakem jsme dojely do Brna, na nádraží dostaly účastníčky a rozloučily se oddílovým pokřikem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kronika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.