Nadílka 17.-19.12.2010

Letošní oddílové vánoce jsme se rozhodly strávit v Beskydech, konkrétně v Dolní Bečvě. Prvním, velmi zábavným programem byla cesta zcela přeplněným vlakem. Většina z nás stála v chodbičce, někdo seděl na batohu – ale všechny jsme s chutí hrály tichou poštu. Během cesty jsme musely zvládnout několik přestupů, na které jsme (kvůli zpoždění veškerých dopravních prostředků) měly většinou záporný čas. Přesto jsme se nakonec do Dolní Bečvy dostaly a za chvíli se i vyhrabaly do velikého kopce a objevily cíl naší cesty – skautskou základnu. Pár lidí se vydalo na dřevo, abychom nezmrzly. Všechny jsme se navečeřely a po krátkém zpívání šly spát.

V sobotu ráno jsme samozřejmě začaly rozcvičkou. Následovala snídaně a úklid (a snaha udat několik kusů oblečení, které „nikomu nepatřilo“. Hlavním cílem dopoledne bylo vyrobit ozdoby na stromeček pro zvířátka. Pustily jsme se do navlékání jablíček a mrkviček, pak jsme se po družinách vydaly hledat ideální strom. Další důležitou činností byla příprava štědrovečerní večeře. Světlušky chystaly bramborový salát, skautky vařily čočku, staročeského houbového kubu a nezbytné špekáčkové kapříky. Odpoledne jsme vyrazily na strastiplnou vycházku do okolí.

Po návratu jsme se převlékly do suchého a odešly do spodní místnosti, kde na nás čekala štědrovečerní večeře, spousta cukroví, dárečky… Ještě před usednutím ke stolu jsme zvládly první vánoční zvyk: kdo stoupne před štědrovečerní večeří na sekeru, celý rok ho nebudou bolet nohy. Každá z nás dostala na talíř trochu čočky (která nám do dalšího roku zajistí dostatek peněz), ochutnaly houbového kubu a pustily se do hlavního chodu. Po večeři jsme zpívaly koledy, jedly cukroví a dělaly spousty vánočních zvyků a tradic. Zlatým hřebem večera bylo rozdávání dárečků. Ježíšek byl opravdu štědrý:-). Nakonec jsme se trochu utišily, zaprskaly prskavkami a zazpívaly si Píseň přátelství.

V neděli ráno jsme po snídani hrály hru, při které jsme pomocí různých úkolů putovaly po plánku a snažily se dorazit do cíle jako první. Poté jsme se pustily do balení a úklidu. Poobědvaly jsme rýžovou kaši, douklízely kuchyň a protože nám zbyl čas, mohly jsme chvíli zpívat. Pak už se blížil čas odjezdu autobusu z Dolní Bečvy, takže jsme se vydaly na cestu dolů do vesnice. Čekala nás opět spousta přestupů, čekání na nádražích – a na nádraží v Brně samozřejmě rodiče.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kronika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.